Jednoho rána se během hovoru stočilo téma na příchod matky k Bhagavánovi a na její způsob života. Bhagaván k tomu uvedl.

„Matka sem začala přicházet stále častěji a zůstávala se mnou delší dobu. Víte, že se i ke zvířatům a ptákům chovám uctivě. Proto jsem zdvořile hovořil i s matkou. Pak jsem si uvědomil, že je to špatně...

V srpnu 1944 přijel do ášramu mladík z Bengálska. Jmenoval se Činmajánanda, měl na sobě okrové roucho a byl to kazatel hinduistického náboženství v chrámu Birla Mandir v Dílí. Procestoval několik zemí, navštívil ášram Šrí Aurobinda a dorazil k nám s dopisem od Dilip Kumar Roye. Miluje duchovní hudbu a má pěkný hlas. Z rozhovoru vyplynulo, že je stoupencem bhaktického uctívání Čajtanji (bengálský světec z 16. stol – pozn. překl.).

Jednou přišel nějaký mladík z Andhry a povídá: „Svámí, prahnu nesmírnou touhou po osvobození a horlivě usiluji poznat cestou, která k ní vede. Přečetl jsem všechny možné knihy o Védántě. Všechny cestu popisují, ale každá nějak jinak. Navštívil jsem také spoustu učených lidí a když jsem se jich ptal, každý mi doporučil jinou cestu. Jsem zmatený a přišel jsem za vámi. Řekněte mi prosím, jakou cestou se mám ubírat.“

Návštěvník: Existují velcí lidí a veřejně působící osoby, kteří problém utrpení ve světě stejně nemohou vyřešit.

Bhagaván: Je to proto, že se opírají o ego. Bylo by to jiné, pokud by zůstávali v Já.

Vyšlo v čtvrtletníku Ramanášramu - The Mountain Path, číslo I/1967
Překlad: Luboš

Odehrálo se to v prvních dnech po mém příjezdu do ášramu. Jednou, asi ve tři odpoledne, přišel za Bhagavánem nový příchozí, muž z Andrhy středního věku, a zeptal se jej: „Svámí, když pravidelně, každé ráno a večer hodinu opakuji Ráma Námam (jméno Rámy), vystoupí jiné myšlenky, jdou jedna za druhou, takže nakonec zjistím, že jsem na opakování džapy (božího jména) zapomněl. Co mám dělat?“

Vzpomínky stoupence Krišna Bhikšu na promluvy Bhagavána o různých úrovních projevených světů.
Článek vyšel v časopise "The Mountain Path" (čtvrtletník vydávaný Ramanášramem), v čísle III, v roce 1964.

Překlad Luboš