22. 9. 2021

Výroky Bhagavána o józe

---

Bhagaván: Zdroj dechu je tentýž, jako zdroj mysli. Zklidní-li se jedno, přirozeně se zklidní i druhé. Praxi utišení mysli prostřednictvím kontroly dechu nazýváme jógou.

Jogíni setrvávají po určitou dobu bez vědomí těla tím, že soustředí svoji mysl na čakry nebo psychická centra. Dokud tento stav trvá, zdá se, že jsou ponořeni v jakýsi druh blaženosti. Ale jakmile začne být ztišená mysl opět aktivní, pokračuje ve svých světských myšlenkách. Proto je nezbytné trénovat mysl praxemi, jako je dhjána (meditace), kdykoli začne vybíhat ven do světa. Pak bude dosaženo stavu, kde není ani uklidnění mysli, ani její projevení.

 

Bhagaván: Jóga znamená spojení, takže navozuje dojem dřívějšího rozdělení a následného spojení jednoho s druhým. Ale kdo má být spojen a s čím? Jste hledající a hledáte spojení s čímsi. Toto cosi musí být od vás oddělené. Ale vaše Já je vám důvěrně blízké. Najděte jej a buďte jím. Pak se rozšíří do nekonečna a už nebude žádné otázky ohledně spojení. Nežli začnete mluvit o józe (spojení), najděte nejdříve toho, ke komu se vztahuje vijóga (oddělenost).

 

Bhagaván: Jóga znamená spojení a je možná jen tehdy, předchází-li jí vijóga (oddělení). Člověk je pod klamem vijógy a ten musí být odstraněn. Jógou můžeme nazvat jakoukoli metodu, sloužící k odstranění tohoto klamu.

Dotaz: Jaká metoda je nejlepší?

Bhagaván: To záleží na povaze aspiranta. Každý člověk se rodí ze samskárami (vlastnostmi, schopnostmi) z minulých životů. Někdo shledá jako snadnou jednu metodu, jiný zase druhou. Neexistuje nic, co by bylo jednoznačné pro všechny.

 

Bhagaván: Jóga směřuje ke spojení jednotlivce s celkem – se skutečností. Tato skutečnost nemůže být nová. Musí existovat věčně. A také tak existuje. Proto se cesta poznání snaží zjistit, jak vznikla vijóga (oddělenost). Vijóga je jen oddělením od skutečnosti, představuje iluzi. Musíte zjistit, kdo je ten, komu náleží tato iluze. Pak iluze zmizí. Lidé se zpravidla chtějí o iluzi něco dozvědět, aniž by zjišťovali, kdo je ten, kdo je v iluzi. Je to směšné. Iluze (mája) je mimo nás a je neznámá, zatímco hledající je uvnitř a je znám. Nejdříve tedy prozkoumejte to, co je vaší nedílnou součástí, než se pokusíte nalézt to, co je vám cizí a neznámé.

 

K. M Džívaradžani: Někdy se soustředím na mozkové centrum (pravděpodobně myšlena sáhasrára – pozn. překl.) a někdy na srdeční (anáhata). Nikdy ne však do stejného místa. Je to chyba?

Bhagaván: Ať už se soustředíte kamkoli a na jakékoli centrum, musíte tu být vy, kdo se soustředíte, a to je to, nač se musíte soustředit. Lidé se soustředí na různá centra, nejenom na mozkové a srdeční, ale i na prostor mezi obočím, na špičku nosu či jazyka, na nejspodnější čakru, a dokonce i na vnější objekty. Tato koncentrace může vést k jakémusi druhu lája stavu (jógovému spánku), kde pociťujete určitou blaženost, musíte si však udržet pozornost a při tom všem neztratit myšlenku JÁ JSEM. Při všech těchto zkušenostech nepřestáváte nikdy existovat.

K. M Džívaradžani: Znamená to, že musím být svědkem?

Bhagaván: Řeči o svědkovi nesmějí svádět k myšlence, že je tu svědek a pak něco docela jiného, od něj odděleného, čemu svědek svědčí. Svědek ve skutečnosti znamená světlo, které osvětluje vidoucího, viděné a proces vidění. Osvětlování (uvědomování) tu existuje před, během i po trojici vidoucí, viděné a vidění. Jen ono existuje stále.

 

Desai: Jak může člověk nasměřovat pránu či životní proud do sušumna nádí (centrálního nervového kanálu), jak je to předepsáno v Ramana Gítě, aby mohl rozetnout uzel čit-džada-granthi (vazbu mezi tělem a vědomím).

Bhagaván: Lze to uskutečnit prostřednictvím zkoumání: Kdo jsem já? Jogín tím může s konečnou platností docílit vybuzení kundalíni a nasměřovat ji vzhůru do sušumny. Džňánin to však za svůj cíl mít nemusí. Oba však dosahují téhož výsledku – nasměrování životní síly vzhůru do sušumny a roztětí čit-džada-granthi. Kundalíni je jen jiné jméno pro átman či Já nebo šakti (sílu). Mluvíme o nich, jakože jsou uvnitř těla, protože si sami sebe představujeme omezeného tělem. Ale kundalíni je ve skutečnosti jak uvnitř, tak i vně. Není ničím jiným nežli Já neboli šakti (silou) Já.

Desai: Jak rozvířit nádis (jemnohmotné nervové kanálky), aby mohla kundalíni vystoupit do sušumny?

Bhagaván: Jogín má své metody kontroly dechu, zaujímání pozic apod. Ale metodou džňánina je jen sebezkoumání. Jakmile se mysl tímto způsobem ponoří v Já, pak Já čili její šakti neboli kundalíni vystoupí automaticky.

 

Bhagaván: Kundalíni je název, který dali jogíni tomu, co lze uvnitř těla nazvat silou átmanu. Stoupenci vičáry (sebezkoumání) nazývají tutéž sílu džňánou (poznáním). Bhaktové (zbožní stoupenci) jí říkají láska čili bhakti.