29. 2. 2020
Dopisy z Ramanášramu - Úvod
Poznámka vydavatele
V posledních letech tělesného bytí Šrí Ramany Mahárišiho přitahovala záře jeho ticha a jedinečnost jeho učení do ášramu tisíce hledajících. Šuri Nagamma byla předurčena k zápisu věčných slov této osvícené, božské bytosti a k vykreslení nádherného obrazu života mudrce v moderní době.
Vykonala to formou 273 dopisů, napsaných svému bratrovi, Šrí D. S. Šástrimu, který je pro anglické čtenáře přeložil z jazyka telugu. Dopisy zachycují posledních pět let pozemského života Mistra a obsahují přesné informace, protože před odesláním byly vždy ukázány Bhagavánovi. Neexistuje žádná jiná kniha z tohoto období, která by s takovou věrností zachycovala osvícenou osobitost a hloubku promluv Mistra. Bezpochyby budou tyto dopisy provázet nesčetné generace hledajících.
Prvních 135 do angličtiny přeložených dopisů, bylo jakožto první díl publikováno v roce 1962. Zbývajících 106 dopisů bylo do knihy přidáno a vydáno v roce 1970. Do tohoto vydání Dopisů ze Šrí Ramanášramu z roku 2006 jsme zahrnuli dalších 31 dopisů, které vydal ášram v roce 1978 pod názvem Dopisy ze Šrí Ramanášramu a vzpomínky a stejně tak i 28 Vzpomínek na Ramanášram, které tvoří závěr této knihy a kompletují tak pozoruhodný popis dní Šuri Nagammy, které prožila u nohou Mistra.
(Poznámka v knize: 2. díl Dopisů vyšel v roce 1969. Oba díly byly poprvé spojeny do jednoho a vydány společně v roce 1970. Do vydání z roku 2006 pak byly přidány i Dopisy ze Šrí Ramanášramu a vzpomínky.)
Další kniha Šuri Nagammy, která vyšla v ášramu pod názvem Můj život v Šrí Ramanášramu, je spíše autobiografická, ale pro čtenáře s upřímným zájmem o život a učení Bhagavána bude jistě zajímavá.
Úvod (k vydání 1. dílu)
Šrí Ramanášram je něco jedinečného. Zde žijící stoupenci nemají žádné zvláštní pokyny, co by měli, nebo neměli dělat. Je jim dáno starat se sami o sebe a vstřebávat cokoli jen mohou z tiché a míruplné atmosféry ášramu.
Bhagaván Šrí Ramana Maháriši učil vyzařováním svého niterného ticha. Při východu a západu slunce se v jeho přítomnosti recitovaly Védy, které končily: „Nakarmana naprajaya dhanena thyagenaike amrutatvamanasuh,” což znamená, že mókša (vysvobození) je dosažitelná nikoli konáním (karmanem), prostřednictvím rodiny (prája) či hojnosti (dhána), ale vzdáním se toho všeho. Ášramité (stoupenci žijící v ášramu – pozn. překl.) usilující o duchovní růst byli nabádání, aby se učili a praktikovali sebezkoumání a sebeodevzdání. Seděli v tichu u svatých nohou Bhagavána a vstřebávali lekce ticha. Bhagaván příležitostně hovořil o duchovních věcech jak s ášramity, tak i s náhodnými návštěvníky. Pár stoupenců si při těchto příležitostech pro sebe zaznamenávalo, o čem Bhagaván hovořil. A Nagamma byla jedním z nich.
Nagamma neměla žádné školní vzdělání, které by za něco stálo a neznala jiný jazyk než svoji mateřštinu – telugu. Kvůli pohromám v její rodině a z toho plynoucí samoty, studovala ve svém mládí knihy s pradávným tradičním učením a získala tím jisté literární znalosti, které vyústily v napsání několika básnických i prozaických knih. Ale když se stala stoupenkyní v ášramu, vzdala se všeho, včetně literárních aktivit. Den za dnem sedící u nohou Mistra cítila neodolatelné nutkání zaznamenat hovory stoupenců s Bhagavánem, a když s tím započala, zjistila, že je tato práce pro ni jakýmsi druhem sádhany. Začala je zapisovat v jazyce telugu ve formě dopisů svému bratrovi v Madrásu. Dopisů sepsala 273. Ášram vydal prvních 75 dopisů (pod názvem Sri Ramanasrama Lekhalu v telugu) ještě za života Bhagavána a v jeho přítomnosti byly předčítány. Zbývajících 198 dopisů vyšlo později ve čtyřech různých vydáních.
Čítával jsem tyto dopisy znovu a znovu a při různých příležitostech, ale nikdy jsem si neuvědomil hlubinu moudrosti a vědění obsaženou v mystických slovech Bhagavána, dokud jsem si k nim nesedl a nezačal je překládat. Prostřednictvím dopisů jsem objevil veliké zkoušky a trampoty, které musela Nagamma podstoupit při snaze žít podle nejvyšších ideálů ášramu. Dopisy představují pravdivý zdroj informací v jednoduché a snadno pochopitelné formě a skutečně stojí za pečlivé studium, a to nejenom pro duchovně hledající, ale i pro laické čtenáře.
S překládáním dopisů do angličtiny jsem začal před pár lety na návrh Arthura Osborna a dalších ášramitů, a s jeho aktivní pomocí. Kvůli nedostatku času jsem však práci nedokončil. Překlady jsem dokončil až nedávno, na naléhání prezidenta ášramu, a jsem rád, že byly nyní vydány.
D. S. Šástri
Madrás
1. 6. 1962
