27. 10. 2024
Rozjímání nad slovy Bhagavána - Svět, 1 - 4
6. kapitola - Svět
1. Potulný mnich (sannjásin) chtěl rozptýlit svoji nejistotu: „Jak si uvědomit, že celý svět je Bůh?“
Bhagaván: Jestliže tento moudrý náhled přijmete za svůj, zjistíte, že svět je Bůh. Jak jinak byste mohl bez poznání brahman zakoušet boží všudypřítomnost? (hovor 1)
S. S. Cohen: „Moudrý náhled“ je tím, čím si džňánin uvědomil brahman, které nalézá jako zdroj všeho vnímání, tedy i světa. Brahman není jen zdrojem světa, ale rovněž jej proniká. Ne však jako něco od něj odděleného. Brahman je skutečným Já, je základní podstatou světa – jeho hmotou a strukturou. Boží všudypřítomnost však nelze pochopit, dokud není plně dosaženo uvědomění Já v sahadža samádhi. Říkat nerealizované bytosti, že svět je Bůh, se podobá psaní na vodě – nemá to smysl. Raději takového člověka mějte k uvědomění Boha či brahman – to ho nebude plést a bude se snažit tomu porozumět.
2. Bhagaván: Svět není vně. Vjemy nemají žádný vnější původ, protože svět lze poznat jen vědomím. (hovor 53)
S. S. Cohen: Co je svět? Bhagaván odpovídá: „vjemy v mysli“. Mají vjemy nějaký zdroj? Moderní psychologie na to říká: „Ano, vnější podněty,“ což Bhagaván zamítá. Psychologové nemají absolutně žádný důkaz nějakých podnětů, které by byly existovaly vně psychiky někde ve vesmíru. Jógová zkušenost vyjevuje, že neexistuje nic takového jako vnější objekt či prostor, protože kdyby tomu tak bylo, nemohl by být nikterak poznán. Na mysl nemůže působit nic, co není mentální. Právě proto vjemy vystupují ze samotného vědomí, podobny snovým vjemům v mysli spáče a jsou tedy vnímané myslí. Svět sám o sobě nemůže existovat. Musí tak či onak záviset na vědomí. Jinak nebude znám. Nebo to zkusme jinak – jak si můžeme být jisti, že svět vůbec existuje? (Viz kapitola 10, komentář k 10. hovoru) Pokud jsme například uprostřed snu vybídnuti, ať dokážeme, že námi vnímaný svět a jídlo, které v něm jíme, jsou jen výtvorem naší představivosti, budete to pro nás složitý problém, stejně, jako když tuto výzvu dostaneme v bdělém stavu a bude se týkat světa a jídla bdělého stavu. Je to proto, že ve snu považujeme sen za skutečný úplně stejně, jako když během bdění považujeme za skutečný bdělý stav.
3. Bhagaván: Může svět existovat, aniž by existoval ten, kdo ho vnímá? Co je nadřazeno druhému? Je to bytí-vědomí, nebo vystupující vědomí (tedy vědomí vlastní existence a následně vědomí existence těla a světa – pozn. překl.)? Bytí-vědomí je tu stále. Je věčné a čiré. Vystupující vědomí se objeví a zmizí. Je pomíjivé. (hovor 53)
S. S. Cohen: Bhagaván rozvíjí ideu z předchozího textu, že myslící (vnímající), kterého zde označuje jako bytí-vědomí, musí předcházet své myšlenky – svět – což označuje jako vystupující vědomí. Myslící tedy musí existovat dříve, než započne myšlení. Myslící je jeden a je stálý, zatímco jeho myšlenky jsou nesčetné a jejich změny neberou konce. Proto je bytí-vědomí „věčnou a čirou“ skutečností a zdrojem vystupujícího vědomí, které je přechodné.
4. Bhagaván: Svět je důsledkem vaší mysli. Poznejte vaši mysl a pak poznáte svět. Zjistíte, že není odlišný od Já. (hovor 53)
S. S. Cohen: Zde je shrnutí předchozích slov. Mysl projektuje svět. Proto je nutné k poznání podstaty světa nahlédnout do mysli. Její zkoumání nakonec povede k odhalení totožnosti mysli a Já. Proto je „spatřování vidoucího“ či „poznání poznávajícího“ univerzálním klíčem k odemknutí svrchovaného tajemství o Já a o zdroji vzniku světa.
