4. 6. 2020

Michael James - Mája je toliko naše mysl

---

Dnes mi napsala jedna přítelkyně: „Včera večer kdosi zveřejnil na Facebooku text, z něhož mám opět zamotanou hlavu, protože jsem si myslela, že tušení přicházející realizace ukončí působení máji (iluze).

Citace z FB: Podle Šankary (zakladatele moderní nedvojné filozofie ze 7. století n.l.) je mája věčná. Nikdy nepřestává působit. Je věčná, protože je bezpočáteční. A také nikdy neskončí. Rozdíle mezi osvícením a neosvícením je jen v mysli. Vesmír se nerozplyne. To mysl přestane být popletená povahou vlastního já (já-myšlenkou – pozn. překl.). Těla mohou přicházet a odcházet, ale osvícená mysl k nim není připoutaná a není s nimi ztotožněná. Prostě přicházejí a odcházejí jako mraky na obloze.

Proč lidé vytvářejí rozdílné představy o seberealizaci?“

Následující text vychází z odpovědi, kterou jsem jí napsal.

Bhagaván jednou řekl (týkalo se to knihy, která špatně interpretovala jeho učení): „Totéž učení se v mysli zrcadlí rozličným způsobem, a to podle její čistoty.“ Jinak řečeno, každý z nás hodnotíme a chápeme jakékoli učení podle čistoty naší mysli.

Proto je Šankarovo učení (a filozofie advaity obecně) vykládáno různě různými lidmi, třebaže má značná část jeho učení (přesněji všechny jeho komentáře k Upanišadám, Brahma Sútře a Bhagavadgítě) za cíl objasnit, jak interpretovat tyto klíčové texty Védánty.

O máji Šankara prohlásil, že nemá počátek a ani konec proto, že ve skutečnosti neexistuje. Je jen iluzorním projevením, které se zdá existovat jen v pohledu mysli.

Bhagaván často vysvětloval, že májá znamená já má, tedy „ta, jež neexistuje“, či „to, co není“, protože ve skutečnosti neexistuje. Taktéž prohlásil, že májou je samotná mysl, proto mája bez mysli neexistuje. Ve spánku beze snů žádnou máju neprožíváme, protože zde chybí mysl. Tak jak bychom ji mohli zažívat, když je mysl zničena čistým sebeuvědoměním (átma džňána)?

Když někteří říkají, že mája existuje dokonce i v átma džňána, pak jen dokazují, jak jsou k máji připoutaní. Jsou tak připoutaní, že se jí nevzdají ani pro átma džňánu. Tito lidé říkají, že manonása (zničení mysli) ve skutečnosti neznamená, že bude mysl zničená, ale že jen přestane být klamána. Jenže skutečnou podstatou mysli je právě klam, protože jak Bhagaván často vysvětloval (například ve 24. verši Ulladu Narpadu), mysl či ego je jen popletenou a klamnou formou sebeuvědomění, které se jeví jako „já jsem tělo“, takže když je klam „já jsem tělo“ zničen čistým sebeuvědoměním (uvědoměním nás samých jako to, co skutečně jsme), jak potom může zůstat nějaká mysl?

Mysl se nyní jeví existovat, protože je tím, čím se my zdáme být. Je to stejné, jako když se nějaký iluzorní had zdá existovat kvůli lanu, kterým je. Takže když jsme si vědomi sebe jako to, čím skutečně jsme, pak zjistíme, že nikdy neexistovalo nic takového jako mysl. Je to stejné, jako když vidíme lano jako to, čím skutečně je. Pak zjistíme, že tu had nikdy neexistoval. Při zjištění, že tu neexistuje žádná mysl shledáme, že také neexistuje žádná mája, protože ta se zdá existovat jen v pohledu mysli, která vlastně neexistuje.

Pak zůstává jen bezpočátečné, věčné, nekonečné a nerozdělitelné bytí-vědomí-blaženost, což Bhagaván potvrzuje ve 28. verši Upadéša Undijár:

Když člověk pozná, co je jeho podstatou, pak (bude existovat a zářit jen) anádi (bezpočátečné), ananta (věčné, neohraničené či nekonečné) a akhanda (celistvé, nerozdělitelné či neporušitelné) sat-čit-ánanda (bytí-vědomí-blaženost).

A ohledně tvrzení, že forma nikdy nepřestávají existovat – ona svoji existenci ukončí vždy, když usneme a znovu se jen objeví při snění nebo ve snu, protože libovolné formy (tvary a jména – pozn. překl.) nemohou existovat, dokud se sami chybně nepovažujeme za formu. Bhagaván na to upozorňuje ve 4. verši Ulladu Narpadu:

Když je člověk ve tvaru, pak je tomu tak i se světem a Bohem. Není-li člověk tvarem, kdo a jak může vidět tvary? Může být viděné (ve své podstatě) jiné než oko (které vidí)? Pravým okem je Já – neomezené oko.

Mylně se považujeme za tvar (formu těla a mysli) jen když vyvstaneme a trváme jako nějaké ego. Takže když je čistým sebeuvědoměním naše ego zničeno, dále už žádné formy nespatřujeme, protože to, čím ve skutečnosti jsme, je antamíla kan, neomezené oko, což je metafora, znamenající neomezené uvědomění. Sami neomezení, jsme bezforemní a jako takoví můžeme vnímat jen to, co je neohraničené a prosté forem, tedy sami sebe.

Proto se spolu s egem objevují a mizí všechny formy, což Bhagaván objasňuje ve 26. verši Ulladu Narpadu:

S objevením se ega, se objeví vše. Když neexistuje ego, neexistuje nic. Ego samo o sobě je (proto) vším. Poznejte, že zkoumání, co je toto ego, je samo o sobě vzdáním se všeho.

Když se (při bdění a snění) jevíme jako ego, pak se v našem pohledu objeví formy. Když se jako ego přestaneme projevovat (jak je tomu ve spánku), formy zmizí. Proto jsou všechny formy jen projekcí našeho ega či mysli, což Bhagaván vysvětluje ve 4. odstavci Nan Yar?:

Kromě myšlenek (či představ) neexistuje zhola nic takového jako samostatný svět. Ve spánku neexistují nijaké myšlenky, a proto tu také není svět. Při bdění a snění jsou myšlenky a je tu také svět. Jako pavouk ze sebe souká vlákno pavučiny a znovu je vtahuje do sebe, tak také mysl ze sebe projektuje svět a znovu jej v sobě rozpouští. Když mysl vychází vně z átma svarúpy (ze skutečné podstaty nás samotných), objeví se svět. Když se tedy objeví svět, není projevená svarúpa. Když se svarúpa projeví (září), svět není projevený.

Mysl vystupuje z átma svarúpy, jen když se chybně bereme za tělo. Takže vždy, když je mysl projevená, nejsme si vědomi sami sebe jako to, čím skutečně jsme. A když jsme si vědomi sami sebe jako to, čím skutečně jsme, mysl se neprojeví. A protože se svět (všechny formy a jevy) objevuje a mizí spolu s myslí, Bhagaván v uvedeném odstavci říká, že když se svět projeví (před zraky nás – mysli), naše pravá podstata se neprojeví, a když naše pravá podstata září (když zříme, co skutečně jsme), svět se neprojeví. Jinak řečeno – jsme-li si vědomi sami sebe jako to, co skutečně jsme, nemohou se projevit žádné formy či jevy.