26. 10. 2024
Guru Váčaka Kovai, verše 463 - 465, Skutečnost
Skutečnost
463. Lano neboli pravé poznání Já, v němž se rozplývá přesvědčivé zdání hada – mentální klam, který existuje tak dlouho, dokud není zkoumán a dokud v důsledku tohoto zkoumání nepřestane existovat – je samotnou skutečností.
463. Had (viděný) v laně neboli sebeklam stvořený neschopnou myslí, existuje jen tehdy, když není pečlivě zkoumán. Jestliže je pozorně zkoumán, pak neexistuje. Když had zmizí, protože se zjistí, že nikdy neexistoval, pak zůstává samotné lano (v němž iluze zmizela) jako skutečnost.
Michael James: Celý vesmír, který se zdá existoval kvůli podivuhodné iluzi – mysli, není skutečností. Skutečností je jen poznání Já, jediné TO, v níž se celý vesmír ztrácí, když se rozplyne mysl – kořen všeho projeveného. Zdání existence mysli je tu kvůli nezkoumání. Jedinou cestu k poznání skutečnosti tak představuje zkoumání sebe sama.
464. Pravou skutečností je poznání svrchované blaženosti, která – prostá tužeb a mimo jakoukoli rozdílnost – září zcela přirozeně jako „jsem“. Toto poznání se odehrává pevným přebýváním v Já (v samádhi).
464. Skutečností je svrchovaně blažené vědomí, které bez jakékoli rozdílnosti září v soustředěném stavu mysli, která duchovně vyzrála ctnostným životem, oproštěným od tužeb.
465. Samotné, s ničím nezaměnitelné Já září věčně po všechen čas a všude, jako to jediné. Vše ostatní, co se ve všech místech a po všechen čas jeví jako existující, je nutné odmítnout.
465. TO (jedno) trvá věčně jako jediné, existující jsoucno. Trvá vždy a všude. Kromě této jednoty, která je nevyhnutelně přítomná coby naše vlastní skutečnost, vše ostatní, co se v čase a místě projevuje, jsou neexistují projekce přeludu podobající se mysli.
Michael James: Čas a prostor jsou ve své podstatě klamná zdání.
(DG) Bhagaván: Slova, že „musíme spatřovat brahman ve všem a všude“ nejsou tak docela správná. Jen ten stupeň je konečným, kde není žádné vidění, kde není čas, ani prostor. Pak nebude ani vidoucí, viděné a objekt vidění. Existuje jen nekonečné zření. (Day by Day with Bhagavan, 10. 4. 1946)
DG) Bhagaván: Provádíme-li zkoumání – pak kde, kromě nás, najdeme čas a prostor? Jsme-li tělem, budeme zapleteni do času a prostoru. Ale jsme tělem? Teď, potom a vždy jsem stále jedním a tím samým Já (jednotou). Jsme tím i v prostoru, zde, tam a všude. Jen my sami existujeme. V tomto „my“ není žádný čas ani prostor. (Ulladu Narpadu, v. 16)
