19. 11. 2023
Guru Váčaka Kovai, verše 435 - 437, Hledání pravého poznání (VI)
435. Přirozené vědomí své existence (Já Jsem), která nepovstává proto, aby poznávala něco jiného, je Srdce. A protože pravda Já je jasně poznávána jedině prostřednictvím tohoto nehybného vědomí, které existuje jen jako Já, tak Srdce je samo o sobě svrchovaným poznáním.
435. Srdce je vědomí, existující jako pouhé bytí. Nepovstává jako „já“ a nevychází (pozorností) vně, aby poznávalo smyslové objekty, ne-Já. Vědomí, které zůstává tiché, aniž by cokoli objektivizovalo, ze sebe spontánně vyzařuje pravdu. Držet se Srdce, které je vědomím, mít je za cíl a zůstávat v něm pevně a bez jakéhokoli pohybu ukotven, představuje záři čirého bytí.
Michael James: Nehybné vědomí je takové, které se nepozvedává a nepoznává jiné objekty.
(SO) Muruganar: Slovo Srdce značí Já a nikoli nějaké místo. Být Já (átma ništha) představuje poznávání Já (átma džňána). Vědomí (čit) zná bytí (sat), jelikož existence není ničím jiným nežli vědomím.
(DG) Muruganar: To, čemu se říká Srdce, je átma svarúpa. Z toho plyne, že átma ništha (přebývání v a jako Já) je vlastně átma džňánou (poznáním). Vědomí (čit) si svoji vlastní existenci (sat) uvědomuje, protože bytí a vědomí od sebe nejsou oddělené.
Bhagaván: Může bytí-vědomí existovat odděleně od toho, co věčně jest? Jelikož skutečnost dlí v Srdci prostá myšlenky, kdo může o skutečnosti – Srdci uvažovat? Poznejte, že přebývat uvnitř Srdce jako to, čím Srdce je, je pravou meditací o Srdci – skutečnosti. (Ulladu Narpadu, první žehnající verš)
436. Vězte, že vše, co je poznáváno, je poznáváno tímto poznáváním, které má přejít v poznání Já. Osvobození – s ničím nesrovnatelný stav – je tím, čím skutečně jsme. Osvobození, zcela ničící veškerou rozdílnost, oslnivě a intenzivně zazáří, přebýváme-li v Já
436. Vše, co existuje, je ve skutečnosti vědomím. Je-li to poznáváno výhradně jako vědomí a stane-li se to součástí vašeho Já – vědomí, pak rozdíly zcela zmizí a rozzáří se vaše skutečná podstata. Vězte, právě toto je že s ničím nesrovnatelné osvobození.
Michael James: Slovy „…je poznáváno tímto poznáváním“ se míní mysl.
437. Podstata skutečnosti je nedvojná (netvoří ji dvojice protikladů). Proto nemůže být pravé poznání poznáváním něčeho druhého. Je-li mysl zcela prostá klamu (nepoznává nic jiného) a zůstává-li neotřesitelně zakotvena v blaženosti, pak hovoříme o pravém poznání.
437. Svrchovaná skutečnost je jen jedna, a ne dvojí. Jestliže člověk, který je Já – skutečností, přebývá v tichosti jako toto Já, protože dosáhl ztišení mysli a je vzdálen její vřavě, která je jen falešným náhledem, pak ono přebývání v tichosti je poznáním skutečnosti. Tehdy mysl nepovstává jako ego, aby poznávala cokoli objektivního.
Sádhu Óm: To, co existuje (sat), je jediné, a ne mnohé. Proto i pravé poznání (čit) musí být jen jedno, a tím je poznání naší skutečné existence. Pravým poznáním tedy nemůže být poznávání mnohosti objektů. Proto je pravým poznáním pouze přebývání v Já coby „Já Jsem“ – vnímání pouze první osoby, čímž mysl (nevědomostí pokroucené poznávání mnohosti) dojde konce, a tím zanikne i její těkavá přirozenost (poznávání všeho ostatního).
