29. 10. 2023
Guru Váčaka Kovai, verše 424 - 428, Hledání pravého poznání (III)
424. Člověk může poznat mnoho zajímavého, vzácného a úžasného. Může se však stát džňáninem, pokud nepozná toho, kdo vše poznává? Buďte si jisti, že nikoli.
424. Člověk může nabýt mnoha znalostí o podivuhodných a zajímavých věcech, které je obtížné získat. Stane se však díky tomuto vědění znalcem pravdy, když nezná vědomí, které poznává vše? Buďte si jisti, že nikoli.
Sádhu Óm: Viz Átma Vidja, verš 3: Jestliže ze všeho nejdříve nepoznáme naše Já, jaký nám plyne užitek z poznávání něčeho jiného? Je tu po poznání Já něco dalšího k poznávání?
425. Řekni mi, ach mysli, bláznivě chvátající ven (do světa), může existovat nějaký zdroj, z nějž vyvěrá celý tento vesmír, který by byl jiný nežli poznání, jež není zrozené z ničeho dalšího?
425. Ach mysli, řítíš se tak rychle a nevyzpytatelně, jako bys byla posedlá šílenstvím! Existuje zdroj projevu vesmíru, který je složen z pohyblivého i nepohyblivého, a který by byl jiný nežli vědomí, jež nepochází z ničeho dalšího?
426. Proč se často tvrdí, že poznání je jediným základem všeho ostatního? Protože poznání, které je podkladem všeho, co se projevuje (vstupuje do existence), zůstává jediným podkladem dokonce i své vlastní existence.
426. Když se člověk zajímá, proč se tvrdí, že vědomí je základem pro vše, co existuje, tak je to proto, že Já, které je dokonalým podkladem všeho projevení, je podkladem dokonce i samo sobě.
Michael James: Tento verš srovnejte s veršem 428. Viz také Upadéša Undijar, verš 23: „…neexistuje jiné vědomí (čit) nežli bytí (sat), které zná samo sebe…“.
(DG) Bhagaván: Srovnávat prostor fyzického vesmíru s Já, které v nitru září coby dvojí – jako místo přebývání i jako to, co přebývá, je naprosto beze smyslu. (Padamalai, str. 64, v. 29)
David Godman: Fyzický vesmír spočívá ve vědomí, ale skutečný prostor vědomí – podklad, prázdný základ všeho – neobsahuje nic než sebe sama a je vždy větší:
(DG) Bhagaván: Čidakáša (prostor, rozlehlost vědomí) je čiré poznání. Je zdrojem mysli. Těsně v okamžiku výstupu mysli je mysl jen světlem a až pak se projeví myšlenky „já jsem toto“. Tato já-myšlenka vytváří jedince a svět.
Prvotní světlo je čistá mysl, je to prostor (éter) mysli, nebo také Íšvara. Proměny mysli se projevují jako objekty. Protože mysl obsahuje všechny objekty v sobě samé, říká se jí mentální prostor (éter). Proč prostor? Jako prostor obsahuje předměty, tak mysl obsahuje myšlenky. Tudíž je to mentální prostor.
Jako je fyzický prostor se všemi hmotnými objekty (s celým vesmírem) obsahem mentálního prostoru, tak je mentální prostor obsahem prostoru vědomí (čit – čidakáša). Prostor vědomí je samotným vědomím. V něm se nic nenachází. Existuje jen jako čiré poznání. (Talks with Sri Ramana Maharshi, č. 589)
427. Podpora (tj. podklad či základ) je zapotřebí jen pro netečný objekt, který je asat (nemá skutečnou existenci). Proč tedy MY, kteří jsme sat-čit (bytí vědomí), hledáme nějaké jiné vědomí (čit) jako naši podporu? Je to kvůli klamu, kdy si myslíme, že jsme nečistou myslí (čittam).
427. Neposkvrněné bytí-vědomí je zapotřebí jako podpora neskutečného a neživého. Důvod, proč my – čiré bytí a vědomí – hledáme jiné vědomí (jako podporu), spočívá v tom, že trpíme sebeklamem o tom, že naším Já je nečistá mysl.
Michael James: U verše 428 existují dva možné způsoby, jak jej přeložit:
428a. Naší skutečnou podstatou je samotné sat (bytí). Vše ostatní je naproti tomu asat (neexistující, neskutečné). Proto vězte, že podkladem pro věčně jsoucí vědomí je totéž vědomí, které existuje samo o sobě.
428b. Já, naše skutečná podstata, září vždy jako sat (bytí). Vše ostatní je naproti tomu asat (je to neexistence, tj, jednou se to jeví existovat a jindy zase nikoli.). Vězte, že toto Já, zářící samo o sobě (bez pomoci čehokoli jiného), je podkladem vždy existujícího vědomí (čit).
428. Naše podstata – Já – nepostrádá, na rozdíl od ne-Já objektů, (vlastní) existenci. Naší podstatou je věčné bytí. Je tomu tak proto, že stálé a sebe osvěcující (poznávající) vědomí je podkladem dokonce i sebe sama.
