×
9. 5. 2023
Guru Váčaka Kovai, verše 396 - 399, Sebezkoumání (V)
396. Mysl je v důsledku síly zvyku (pěstovaného v minulých zrodech) trvale extrovertní. Naše neutuchající úsilí stočit mysl k Já prostřednictvím sebezkoumání Kdo jsem já? představuje vlastně ohromný boj mezi bohy a démony (jak je popsán v Púránách).
396. Naše pozornost je tažena vně v důsledku předchozího zvyku. Snaha stočit pozornost k Já prostřednictvím átmavičáry – boje ve formě zkoumání Kdo jsem já? – oproštěné od zapomnětlivosti či lenosti, představuje boj mezi bohy a démony, který člověk podstupuje.
Sádhu Óm: V indických knihách, zvaných Púrány, je zapsána spousta historek o válkách mezi bohy a démony. Tyto války bychom neměli považovat jen za pouhý mýtus, nebo něco, co se odehrálo v dávné minulosti. Tyto války probíhají i dnes. Jsou trvalou bitvou, vždy sváděnou v životě sádhaka (duchovně usilujícího člověka), mezi jeho touhou věnovat se výhradně Já a mezi jeho hluboce zakořeněnými, vně směřujícími tendencemi mysli.
David Godman: Podle hinduismu jsou bohové (dévové) a démoni (asúrové) obyvateli nebeských světů. Bohové reprezentují dobro a démoni zlo.
(DG) Otázka: Proč je soustředění na Já někdy tak snadné a jindy beznadějně obtížné?
Bhagaván: Je to kvůli vásanám. Ve skutečnosti je však soustředění na Já snadné, protože jsme Já. Vše, co je třeba udělat, je na tohle pamatovat. Stále na to zapomínáme, a tak si myslíme, že jsme tělo či ego. Vásany budou nakonec překonány, pokud bude touha vzpomínat si na Já dostatečně silná. Neustále musí být v nitru sváděna tato ohromná bitva, dokud není Já realizováno. V biblickém písmu se o této bitvě symbolicky píše jako o boji mezi Bohem a ďáblem. V našich spisech to zmiňuje Mahábharáta, kde asurové představují zlé myšlenky a dévové ty povznášející. (Conscious Immortality, první vyd., str. 57)
397. V okamžiku vyvstání myšlenky je nejlepší se hned zeptat: komu vyvstala tato myšlenka? Je to lepší než myšlenku pozorovat nebo ji naplnit.
397. Jakmile vyvstane myšlenka, nezahrávejte si s představou, že ji dovolíte, třebas jen trošičku, se rozvinout. Je správné se místo toho ihned zeptat sám sebe: komu se tato myšlenka objevila?
Sádhu Óm: Myšlenky vyjádřené ve verších 397–399 najdeme také v prozaické verzi díla Kdo jsem já?.
398. Když se člověk v nitru zeptá: „Není to tak, že to jsem já, komu se myšlenka objevila? Tak kdo jsem vlastně já?“, pak se mysl navrátí do svého zdroje a spolu s tím zmizí i ona projevená myšlenka.
398. „Jsem to přeci já, komu se objevila tato myšlenka. Kdo jsem tedy já?“ Jestliže člověk takto zkoumá, noří se (pozorností) do nitra a mysl, dosahujíc svého zdroje, se utiší a s tím zmizí myšlenka, která povstala.
399. Když člověk denně praktikuje výše uvedeným způsobem, mysl se tím zbaví svých nečistot a stane se postupně čistou do té míry, že bude praxe shledána jako velmi snadná. Mysl pak dosáhne Srdce hned, jak započne se zkoumáním.
399. Jestliže opakovaně, den co den, cvičíte uvedeným způsobem, mysl se vyjasní v důsledku odstranění nečistot. Zkoumání se stane prosté úsilí a jakmile s ním začnete, mysl vplyne do Srdce.
David Godman: Verše 397-399 vycházejí z díla Kdo jsem já?:
(DG) Bhagaván: Pokud člověk v okamžiku výstupu každé myšlenky pozorně zkoumá: komu se tato myšlenka objevila?, bude jasné, že „mně“. A když člověk dále zkoumá: kdo jsem já?, mysl se stočí zpět do svého zdroje a myšlenka, která povstala, rovněž zmizí. Touto opakovanou praxí naroste síla mysli přebývat ve svém zdroji. (Who am I?, esejistická verze z The Path of Sri Ramana Part One, str. 186)
David Godman: V původním verši od Muruganara udělal Bhagaván významné změny. Původní text verše zněl: Pro mysl s její toulavou povahou je velmi těžké přebývat v Srdci. Ale když opakovaně, den co den, cvičíte uvedeným způsobem (popsaným v předchozím verši), pak jakmile začnete zkoumat, vklouznutí mysl do Srdce a její přebývání v něm se stane snadné.