×
7. 10. 2021
Guru Váčaka Kovai, verše 266 - 268, Guru - jeho nalezení (I)
Guru (jeho nalezení)
266. Já-vědomí, zářící po zániku (prvotní) myšlenky – po zániku ztotožnění se s jakýmkoli ze (tří) těl jakožto s já – představuje všemohoucí sílu (akila para šakti), přebývající v Srdcích všech stvořených bytostí jako Já.
266. Záře čirého bytí, věčně svobodná, prostá jakéhokoli omezení, zazáří jako čirý prostor po zničení představy „já jsem tělo“, ať už se jedná o jakékoli tělo. Tato záře přebývá v Srdcích všech bytostí jako od všeho oproštěné vědomí, jako plnost Já a není od nich odlišná. Přebývá v nich jako vše obsahující svrchovaná síla.
Sádhu Óm: Všeobecně se má za to, že všemohoucnost (akila para šakti) je silou Boha, který stvořil celý vesmír, udržuje jej a který ve vesmíru stvořil a udržuje všechny bytosti. Tato síla stvoření a udržování je však skrze osobní já omezená na určité tělo. Ovšem nejvyšší silou je ryzí vědomí Já, zakoušené džňáninem po zničení tohoto omezení. Proto zde Šrí Bhagaván objasňuje, že vědomí Já džňánina je akila para šakti.
267. Toto přirozené vědomí Já, vědomí čiré existence bez jakéhokoli pocitu duality, je svrchovaným tichem, které písma oslavují jako dokonalost džňány, a která nemůže být poznána egem – s jeho potřeštěnou a zlovolnou povahou.
267. Toto vědomí, které je naší skutečnou podstatou, bez pohnutí existuje a září v Srdci, prosté protikladných dvojic. Jeho pravou podstatou je mauna (ticho). Je to vrchol džňány, který nelze poznat myslí uchvácenou egem, protože takováto mysl je ve své podstatě tupá (tamasická) a démonická (radžasická).
Sádhu Óm: Zde uváděné vědomí Já znamená sat-čit (bytí-vědomí) a je popisované jako přirozené, protože je vždy dosažené a není něčím, co má být získáno nově.
Osmeronásobné siddhis jsou ve své činnosti závislé na egu, o němž se zde říká, že je démonské povahy. Proto jsou tyto siddhis síly démonské a nikoli božské, jak lidé všeobecně věří.
Dva výše uvedené verše se o guruovi vůbec nezmiňují. Na počátku kapitoly jsou však proto, že radí aspirantovi, který se snaží najít pravého gurua. Verše nás učí, že všemohoucnost (akila para šakti) gurua spočívá v jeho moci zničit ego a že tato síla je prostě jeho Já-vědomím a není to schopnost vykonávat a předvádět zázračné síly.
David Godman: Čtveřice tamilských slov – maunam enum džňána varambu – které jsme přeložili jako „ticho, které je vrcholem džňány“ pochází z 80. verše básně Konrai Vendan, složené Avvaijarem. Tatáž myšlenka, jen mírně upravená, se nachází ve verších 901, 989 a 1194. Původní Avvaijarův verš říká, že mauna je nejzazší mez či konečný bod džňány (poznání) ve smyslu, že už tu není nic mimo to, či vně. Proto je mauna vrcholem či vyvrcholením džňány.
(DG) Dnes odpoledne, ve tři hodiny, se vyrojila další série otázek. Kdosi se zeptal: „Říká se, že brahman je sat-čit-ánanda svarúpa. Co to znamená?“
„Ano, je to tak,“ odpověděl Bhagaván. „To, co existuje, je jen sat (bytí). Říká se tomu brahman. Záře (osvětlování ve smyslu poznávání – pozn. překl.) sat je čit (vědomí) a jeho podstatou je ánanda (míruplná blaženost). Čit a ánanda se od sat neliší. Dohromady je tato trojice známa jako sat-čit-ánanda. Je to stejné, jako s atributy u džívy (jedince) – satvam, ghóram a džadam. Ghóram představuje kvalitu radžasu a džadam je kvalita tamasu. Obojí je součástí satvam. Když je radžas a tamas odstraněn, zůstává jen satvam. Satvam je věčná a čirá pravda. Říkejte tomu átman, brahman, šakti, nebo jak chcete. Když poznáte, že to všechno jste vy sami, pak to září (poznáním). Vše je ánanda.“ (Letters from Sri Ramanasramam, 18. 5. 1947)
268. Vězte a poznejte, že pravým guruem je jen ten, kdo vládne akila para šakti (což je síla svrchovaného ticha, která stráví vše tím, že přebývá jako pouhé bytí-vědomí-blaženost). Opravdový guru svojí neomezenou Milostí dokáže jakoukoli bytost, která za ním přišla, ponořit do nedvojného Já a sloučit ji s džňánou, která je slovy nevyjádřitelná.
268. Úcta náleží jen tomu, kdo oplývá vzácnou vlastností vyzařovat vše obsahující svrchovanou sílu (akila para šakti). Takový je džňána guru, který vládne mimořádnou silou ponořit jakoukoli bytost, která za ním přišla s opravdovou láskou, do nepopsatelné, nedvojné paramátma svarúpy – jejíž podstatou je bez přívlastkové vědomí. Tato síla působí prostřednictvím jeho nevysvětlitelné (neodůvodněné) něžné Milosti.
Sádhu Óm: Slova „jakákoli bytost“ jsou tu použita ke zdůraznění toho, že všemocný pravý guru může udělit osvobození i jiným než lidským bytostem. Prostřednictvím Milosti Bhagavána Ramany dosáhly osvobození například i ptáci a zvířata. Za určitých okolností mohou být k osvobození pozvednuty i nezralé lidské bytosti, pokud k takovémuto guruovi přijdou.