29. 8. 2021
Guru Váčaka Kovai, verše 247 - 248, Smrt
Smrt
247. Smrtí je zbloudění od věčného Já, které je původcem a zdrojem všeho. Je domovem lásky, je formou blaženosti a prostorem svrchované džňány.
247. Rozumějte, že smrt (Jáma) není ničím jiným nežli odpadnutím od celistvosti, která je stavem Já (bytí), prapůvodního vznešeného prostoru pravé džňány, nemající žádný začátek ani konec. Je to vrcholná blaženost, existující jako zdroj nekonečné, stálé lásky.
Michael James: „Zbloudění od věčného Já“ znamená povstávat jako ego.
248. Pobýváním v blízkosti gurua a svědomitou službou guruovi by se měl člověk od gurua prostřednictvím jeho Milosti naučit, co je příčinou zrodu a utrpení. Když člověk sezná, že zrod i utrpení jsou dány zblouděním od Já, pak je nejlepší přebývat pevně jako Já (jelikož je to způsob, jak se této smrti vyvarovat.)
248. Přijetím sadgurua za své jediné útočiště máte poznat, že příčinou nekončícího a bídného soužení, které je potravou zrodů, je roztříštěná mysl, nahlížející na sebe jako na oddělenou od Boha, od átma svarúpy. Máte se také naučit, jaké jsou prostředky, kterými lze roztříštěnost mysli ukončit a osvojením si těchto prostředků se prostřednictvím Milosti sadgurua trvale sjednotit s Já – se svarúpou, jež je prostá ega – a přebývat v tichu (mauna). Jen v tomto tkví zušlechtění vašeho života.
