12. 6. 2021
Guru Váčaka Kovai, verš 207, Pravda o namaskár
Pravda o namaskár
207. Hodnota nedokonalého namaskár (prostrace; položení se v úctě na zem) jedince, který svoji pyšnou hlavu pokládá pod nohy Boha či gurua, tkví v tom, že jeho pocit ega „já jsem tělo“ má být rozdrcen sebepoznáním.
207. Hodnota nedokonalého namaskár (prostrace; položení se v úctě na zem) jedince, který svoji pyšnou hlavu pokládá pod svatá chodidla svého mistra, tkví v podrobení individuálního vědomí (džíva bódham), prohlašujícího se za já, a v porobení toho vědomí vědomím Šivy (Šiva bódham).
David Godman: Namaskár obvykle znamená fyzickou prostraci (položení se na zem). Bhagaván mu však dal vyšší smysl:
Bhagaván: Skutečný význam namaskár spočívá v tom, že ego sklání svoji hlavu a nechává se zničit u nohou gurua. (Padamalai, str. 116, v. 16)
Jistá nesmírně zbožná dáma, vždy když přišla za Bhagavánem pro daršan, vykonala tradiční obřad uctívání mudrce. Lehla si před Bhagavánem na zem, rukama se dotkla jeho chodidel a pak si s nimi zakryla své oči.
Protože to dělala denně, Bhagaván k tomu poznamenal: „Sadguruem je jen svrchované Já, které coby skutečnost věčně září ve vašem Srdci. Jeho milostivými chodidly je čiré uvědomění, zářící jako vnitřní uvědomění Já. Skutečnou spásu vám poskytne jen kontakt s těmito vnitřními, svatými chodidly. Splynout pohledem odraženého vědomí (čidabhása), což je váš pocit individuality (džíva bódha), s těmito svatými chodily, což je skutečné (pravé) vědomí, představuje spojení mezi hlavou a chodidly a je to i pravý význam slova „asi“ (jsi). Protože je možné se přirozeně a neustále držet těchto vnitřních chodidel s dovnitř stočenou myslí, která lne k tomuto vnitřnímu uvědomění, (plyne z toho – pozn. překl.) že tohle je vaše pravá podstata. A jen toto je řádným způsobem, jak odstranit svázanost a dosáhnout svrchované pravdy. (Sri Ramana Darsanam, str. 35)
David Godman: „Asi“, což znamená „jsi“ zde odkazuje na velký výrok Upanišad: tat tvam asi (ty jsi to). Bhagavánova metafora říká, že vnitřní stav bytí se odhaluj tehdy, když individualita vplyne do „svatých chodidel“ čirého vědomí.
