24. 5. 2021
Guru Váčaka Kovai, verše 197 - 199, Šiva (Svrchované)
Šiva (Svrchované)
197. Člověk s vymýceným egem, které se jako duch potulovalo sebeklamem, a zbavený dvojnosti vnímajícího a neživého – jen takováto bytost, utopená ve světle čirého a blaženého sahadža samádhi a tímto světlem prosycená, je svrchovaným Šivou.
197. Když je vykořeněno klamající ego – přízrak – rozptýlená mysl, zanikne s ním rovněž pomyslný rozdíl mezi vnímajícím a neživým. Takováto bytost, která splyne se světlem sahadža samádhi, se zkušeností nesmírně čistého a míruplného uvědomění, se pak stává samotným neposkvrněným Šivou.
198. Když zmizí ego – pocit oddělené entity – pak čittam (osobní vědomí, mysl) přebývá jako šivam, jako svrchované čit (absolutní vědomí). (Mysl) v Srdci splyne s Já Jsem Vědomí Samo o Sobě, čímž se zničí všechny klamné a zastírající mentální představy.
198. Hlubokým ponořením do Srdce se člověk stává vědomím. Ego, ne-já, mizí a s tím ustanou a zaniknou všechny klamné mentální představy, poskvrňující mysl. Takováto mysl, která je čirou sattvou, je svarúpou Šivy a je hodna toho, aby byla poznávána jako nejvyšší vědomí.
Sádhu Óm: Slabika tam ve slově čittam označuje nevědomost (tamas, temnotu). Takže když je tam odstraněno, zůstává jen samotné čit (vědomí). Viz také verš 244.
199. Věčné a nejjemnější bytí, které vše proniká a vše překračuje, je Bůh – svrchované šivam. Bůh je realizován, když se rozptýlená mysl odhodlá vstoupit do svého zdroje, kde se zbaví svých nečistot a je náležitě očištěna.
199. Bůh, nesmírně jemná, vše překračující jednota, je všudypřítomný a jakožto Já – neomezené šivam – je prost jakýchkoli nedostatků. Když se roztahovačná mysl ponoří do svého zdroje a dospěje k čirosti, čímž se zbaví jakéhokoli poskvrnění, pak bude šivam jasně zakoušeno.
