6. 3. 2021

Guru Váčaka Kovai, verše 161 - 163, Síla ega (I)


Síla ega

161. Jen když je ego zničené, stane se člověk zbožným stoupencem. Jen když je ego zničené, stane se člověk džňáninem. Jen když je ego zničené, stává se člověk Bohem. A jen když je ego zničené, Milost zazáří.

161. Když je ego zničené, stává se člověk (pravým) zbožným stoupencem. Když je ego zničené, stává se člověk i džňáninem. Když je ego zničené, stává se člověk samotným Bohem. Když je ego zničené, tak právě v ten okamžik se vyjeví Milost.

Sádhu Óm: Projevení ega je kořenem veškeré pýchy. Je to jediná překážka v našem bytí, abychom se pokorně podřídili Bohu a sloužili mu. Proto je zničení ega jediná pravá známka opravdového zbožného stoupence (bhakty) či karma jogína. A protože je ego i primárním kořenem nevědomosti, tak jeho zničení je svrchovanou džňánou (poznáním). A dále – jelikož ego (tj. pocit „já jsem ego“) způsobuje vnímání oddělenosti od Boha, tak jen jeho zničení představuje skutečnou jógu (spojení s Bohem). Ego je také základním kořenem bídy, takže jeho zničení je pravým projevem požehnané Milosti. Verš dokazuje, že cílem všech čtyř jóg je zničení ega.

Muruganar: Ego je samo o sobě svázaností. Zničení ega tedy transformuje džívu (jedince) v šivam (bytí-vědomí-blaženost). Tak jako nelze oddělit světlo lampy od odstranění temnoty, tak i Milost zazáří přesně v okamžiku, kdy je ego zničeno.

 

162. Pravým sannjásinem a pravým bráhmanem je ten, kdo zničil ego. Ale vskutku obtížné je zcela vyhladit ego zrozené těmi sannjásiny, kteří pociťují „já jsem se začlenil do nejvyššího ášramu (životního stádia)“ nebo těmi bráhmany, kdo zakoušejí „já náležím k nejvyšší kastě“.

162. Pravým bráhmanem a pravým sannjásinem je jen ten, kdo se prostřednictvím džňány oprostil od ega – (pocitu) já jsem tělo. Ovšem zbavit se kompletně ega, zrozeného v hlavách bráhmanů, pyšných na svoji kastu, nebo v hlavách sannjásinů, pyšných na svůj ášram, je vskutku nesmírně obtížné.

Sádhu Óm: Pravou sannjásou je zřeknutí se (zapření) ega a pravým znakem bráhmanů je realizace brahman (Já). Obě slova – sannjása i bráhman – tak označují toho, kdo zničil ego. Protože však ášramy (životní stádia či nařízení způsoby žití) a varny (kasty) náleží jen tělu, tak ti, kdo se svými těly ztotožňují, mohou pociťovat, že náleží nejvyššímu ášramu (označovanému jako sannjása – odchod do bezdomoví) nebo k nejvyšší kastě (kasta bráhmanů). Tyto pocity přirozeně vytvářejí pýchu a posilují ego. Pýcha na nejvyšší ášram či kastu přidá na váze ega a o to těžší je pak jeho vykořenění.

David Godman: Ášramy představují čtyři životní stádia (etapy): brahmačárja (život studenta v celibátu), grihaštha (hospodář), vanapraštha (ten, kdo se svojí ženou odešel ve stáří do lesa, aby vedl meditativní život) a sannjása (mnich žijící bez domova, často jako putující). Bhagaván často zmiňoval, že ti, kdo se rozhodli být sannjásiny, chovali v mysli představu „jsem sannjásin“. „Pravou sannjásu,“ říkával Bhagaván, „lze přirovnat ke zralému ovoci, padajícímu ze stromu. Je to něco, co nastane, když na to je člověk připraven, ne když si vědomě zvolí, že bude sledovat určitý životní styl.“

Bhagaván: Bráhmani jsou je ti, kdo si, jakožto zkoumající, uvědomili ve svých Srdcích svoji skutečnou podstatu. Jsou to ti, kdo mají džňánu.

Bráhmanem je ten, kdo má srdce, vlastnící skutečnou džňánu, zažívanou ve své mysli a kdo má uklidňující soucit. (Padamalai str. 136, v. 55 a 56)

 

163. Kdo spatřuje odlišnosti a mnohost, ten se nemůže stát parppan, a to ani tím, když prostudoval čtveřici Véd. Skutečným parrpan je ten, kdo zří svoji vlastní smrt (tj. smrt ega). Ti ostatní (tedy kasta bráhmanů) jsou zahanbeni sami sebou. Mudrci jimi opovrhují.

163. Člověk se nestává bráhmanem tím, že s dokonalým mistrostvím prozpěvuje čtveřici Véd, když současně stále vnímá objekty jako od sebe oddělené. Pravým bráhmanem je vpravdě jen ten, kdo má poznání zániku ega, jež se čtveřice Véd naučilo. Je to bráhman, který zná cíl Véd. Kdo tento zánik (ega) nezřel, odpadl ze stavu Já, jako když vlas vypadl z hlavy. Ostatními bude pokárán a bude mentálně trpět.

Michael James: Parppan znamená doslova „zřící“. Zde je to ten, kdo zná pravdu. Obvykle se tento výraz ale používá pro označení kasty bráhmanů.

(DG) Otázka: Nemají být bráhmani považování za kněze či prostředníky mezi Bohem a ostatními?

Bhagaván: Ano. Ale kdo je bráhman? Bráhman je ten, kdo realizoval brahman. Jen takový v sobě nemá pocit individuality. Nemůže si myslet, že působí jako nějaký prostředník! (Talks with Sri Ramana Maharshi, č 594)

 

Další přeložené části