16. 2. 2021
Guru Váčaka Kovai, verše 152 - 153, Síla a moc osudu
Síla a moc osudu
152. Tmavý stín u paty lampy niky nezmizí. Stejně tak nezmizí iluzorní ega některých (stoupenců), třebaže je jejich osudem (prárabdha) žít, zestárnout a zemřít u nohou džňána gurua – neomezeného světla poznání. Zřejmě je to kvůli jejich nezralosti.
152. Ve světle lampy zmizí i vzdálená temnota. Ale temnota, která se nachází u paty lampy, se jejím světlem neodstraní. Tak i stoupenci, kteří jsou od gurua vzdáleni, budou vykoupeni skrze uctívání džňána gurua ve svých srdcích, protože džňána guru není omezen časem ani prostorem. Ovšem někteří z těch, jímž se dostane dobrého osudu v podobě fyzického pobytu v blízkosti gurua, v džňáně nevyspějí a neztratí temnotu ega, stejně jako nezmizí stín pod lampou. Zemřou toliko stářím. Je to důsledek jejich nezralosti.
Michael James: Zde uváděná nezralost se týká nedostatku přání zříci se ega, protože osvobození nelze bez bhakti dosáhnout a bhakti představuje silné toužení aspiranta pozbýt své ego.
Viz také verš 605.
Muruganar: Guru je zářící slunce Já, odstraňující vnitřní temnotu prostřednictvím své pravé podstaty. Guru je prostorem vědomí, které je bezpočátečné a není vymezeno. Pro se říká, že „džňána guru nemůže být omezen časem ani prostorem“. Pointou verše je, že ti, kdo se skrze vzácně dobrý osud dostali k džňána guruovi, by neměli zapomenout na účel, kvůli kterému za ním přišli. Ve dne v noci, se zaostřenou pozorností na Já a přijímáním milosti gurua jakožto prvořadé podpory, by měli s konečnou platností získat skvělé bohatství Já.
V díle Naladijar se praví: Pokud ten, kdo získal dobrý osud blízkého kontaktu s mudrci, který si nelze koupit žádným bohatstvím, promrhá svůj čas, pak se jedná o člověka s nezralou myslí.
David Godman: Naladijar je tamilské dílo obsahující 400 veršů, o němž se má za to, že bylo složeno před více než 1000 lety. Vesměs obsahuje učení o etice a duchovním životě. Bylo složeno džinistickými mnichy.
Vzpomínka Kundžu Svámího: Jednou se například objevily nějaké nepříjemné problémy ohledně vedení ášramu. Byl jsem z nich ustaraný, i když se mě přímo netýkaly. Měl jsem dojem, že pokud to nebude uspokojivě vyřešeno, poškodí to dobré jméno ášramu. Jednoho dne se dva či tři stoupenci sebrali, zašli za Šrí Bhagavánem a řekli mu o těch problémech. Vstoupil jsem do haly zrovna v okamžiku, když o tom hovořili. Bhagaván se ke mně okamžitě otočil a zeptal se mě, proč jsem zrovna teď přišel a proč mě celá ta věc zajímá. Nechápal jsem, nač se ptá, takže mi Šrí Bhagaván vysvětlil, že člověk by se měl starat jen sám o sebe a zabývat se jen tím, kvůli čemu v prvé řadě přišel do ášramu. A zeptal se mě, co bylo mým hlavním záměrem.
„Přijmout milost Šrí Bhagavána,“ odpověděl jsem.
„Pak se ničím jiným nezaobírejte,“ řekl Bhagaván.
Po chvilce Šrí Bhagaván pokračoval a zeptal se mě, zda jsem měl zájem o záležitosti ášramu, když jsem sem poprvé přijel. Odpověděl jsem, že nikoli.
„Pak se soustřeďte na hlavní účel vašeho příchodu do ášramu,“ povídá Bhagaván. (The Power of the Presence, část druhá, str. 58)
Bhagaván: Zapomenutí na vznešený účel příchodu (k sadguruovi) a rozvíjení horečnatého zájmu o ne-Já je klam, způsobený nezralostí těch, kdož jsou obtěžkáni tupou myslí! (Padamalai, str. 255, v. 19)
153. Proč není možné dosáhnout osmeronásobných siddhis zároveň se sebepoznáním, a to ani když po tom člověk touží? Je to tím, že moudrost a bohatství si jsou protikladné a zde na světě obvykle nepřicházejí ruku v ruce.
153. Jaký je důvod, že svrchovaná átma džňána a velkolepé osmeronásobné siddhis nejdou spolu ruku v ruce, ani když si ti lidé přejí? Je to tím, že lidé světa mají dvojí podstatu osudu. Proto je dosažení džňány a vlastnění bohatství ze siddhis vzájemně protikladné.
Sádhu Óm: Pokud se siddhis objeví společně s džňánou, pak je to kvůli kámja činnostem (rituálním obřadům vykonávaným za účelem dosažení nějakého cíle – pozn. překl.) z předchozích životů, kdy člověk stále ještě tápal, sevřen nevědomostí. Siddhis tedy přicházejí ve shodě s prárabdha karmanem (jedním ze tří druhů karmanů, které jsou závislé na egu). Džňána však ego ničí, takže je vůči siddhis protikladná. A jelikož má džňána svůj základ v Já a nikoli v egu, není spoutaná žádným ze tří karmanů.
Muruganar (SO). Někteří lidé říkají, že všechny siddhis náleží džňáninům, stejně jako že všichni džňáninové vládnou siddhis. Jiní zase tvrdí, že siddhis se u džňáninů nemohou projevit a že džňáninové nemohou siddhis vlastnit. Ani jedno z toho však není bezpodmínečná pravda.
David Godman: Osmero siddhis jsou ty, které byly vyjmenovány v poznámce k verši 124. Druhá polovina verše 153 pochází z básně Tirukkural – verš 374. Prohlášení, že „podstata osudu je dvojí“ znamená, že jedna cesta osudu vede k siddhis a druhá ke džňáně. Toto stanovisko dále rozvíjí Muruganar ve svém komentáři.
Muruganar (DG): Dosažení džňány a siddhis je na sobě vzájemně nezávislé, protože příčina prvého není příčinou druhého a naopak. Vězte, že není žádný důvod věřit, jak to někteří dělají, že všichni džňáninové by měli mít siddhis a že všechny siddhis najdeme u džňáninů, anebo, jak také někteří věří, že džňáninovésiddhis nemají.
Bhagaván: Seberealizace může být doprovázena okultními silami, ale také nemusí. Pokud člověk před realizací takové síly hledal, může tyto síly po realizaci obdržet. Existují tací, kteří tyto síly nehledali a usilovali jen o seberealizaci. U nich se síly neprojeví. (Talks with Sri Ramana Maharshi, č. 597)
Kaivala Navanítam, kap. 2.44 a 2.45:
Žák: Ó Šivo ve formě mého mistra! Jestliže jsou síly (siddhis) a osvobození společným výsledkem tapasu (duchovního úsilí), pak by všichni mudrci měli vlastnit obojí, jak tomu bylo u pradávných mudrců. Víme, že tito dávní mudrci vlastnili siddhis a současně že byli osvobození. Proč všichni džňáninové těmito silami nevládnou?
Mistr: Protože jsou dva druhy tapasu. Tapas vykonávaný za účelem naplnění tužeb a tapas bez tužeb. První druh tapasu přináší požadované síly, ten druhý pak moudrost. Každý druh tapasu může přinést jen jemu příslušné výsledky. Takový je zákon. Pradávní mudrci evidentně vykonávali oba druhy tapasu.
