23. 1. 2021
Guru Váčaka Kovai, verše 138 - 140, Básník
Básník
138. Se srdcem zjihlým, když svojí řečí chybně velebil ubohé lidské bytí – nechte takového básníka žít ve slávě, když se nově zasvěcuje: „Už nikdy nebude opěvovat žádnou lidskou bytost. Bude pět své písně jen ke chvále boží!“
138. Skrz na skrz zahanben pocitem, že pohaněl svůj jazyk chvalozpěvy o lidských bytostech – ať se mysl takového básníka rozpustí a ať se pevně rozhodne: „Od této chvíle opěvuji jen slávu Boha. Nebudu už velebit lidi, kteří se ztotožňují se svými hnusnými těly.“ A když tak básník učiní, ať žije se ctí.
139. Ti, kdo proud své básnické inspirace, dosažené boží Milostí, nevěnují božím chodidlům a místo toho jím plýtvají pro hanebnou lidskou chválu – ach běda – podobají se těm, kdo výřečností svého jazyka přimějí svoji dceru k prostituci.
139. Básník by měl svůj básnický dar, získaný z Milosti Boha, věnovat výhradně jeho nohám. Ti, kdo místo toho vychvalují hanebné lidské bytosti – ach běda – jako když nutí k prostituci matku Sarasvátí, která přebývá v jejich řeči.
Michael James: Slova „svoji dceru“ a „výřečnost jazyka“ lze alternativně přeložit jako „bohyni výřečnosti/výmluvnosti (Sarasvátí)“.
David Godman: Sarasvátí je bohyně učení/vědomostí.
Muruganar: Je vhodné si zde připomenout vynikající slova Arunagirinathara (z Kandar Anubhuti, v. 17): Vzdělání a moudrost, kterou jsme získali, nám byla dána Pánem Muruganem. A jen on sám ji může přijmout zpět. Proto zde na zemi obejměte pravdu, nechte odejít všechen klam a od nynějška zaměstnávejte svůj jazyk chválou Pána Murugana. Ať se váš jazyk chválí Pána Murugana.
David Godman: Muruganar do své citace zahrnul jen první dvě věty. Kvůli významu jsme přidali i zbytek verše.
Muruganar se řídil výše uvedeným pokynem sám od sebe. Předtím, než přišel k Bhagavánovi, skládal básně s nejrůznějšími tématy. Krátce poté co potkal Bhagavána složil slib, že od nynějška už bude psát jen o Bhagavánovi a jeho učení.
140. Proud božské poezie může vyvěrat jen z nitra, které ztichlo a sebepozorností se zcela uvolnilo z vazby ke všem pěti obalům (já-ega), počínaje ánnamájou (hmotným tělem, stvořeným z jídla).
140. Stav tichého Srdce přichází po zničení ega prostřednictvím sebepozornosti, takže člověk není lapen pěti obaly (já-ega) – ánnamája a další – které nejsou Já. Pravá poezie vytryskne jen v tomto stavu čistoty Srdce.
David Godman: Ánnamája představuje fyzické tělo, stvořené z potravy.
