9. 12. 2020
Guru Váčaka Kovai, verše 116 - 117, Zahalení zapomněním
Zahalení zapomněním
116. Vězte, že silný závoj zapomnění na všechny těžkosti, které kdy člověk způsobil druhým, nebo co druzí způsobili jemu v nespočetných minulých životech, existuje jen díky boží Milosti (aby měl člověk určitý klid mysli).
116. Podrobnosti nesčetných minulých životů, které jsou plné podrobností o utrpení, které člověk způsobil jiným, či jiní jemu, nezůstávají v lidském vědomí. Plně pochopte, že toto úplné zapomenutí, zahalení, je jen skutkem boží Milosti vůči lidem.
117. Vzpomínka i je na několik ohavných událostí z této jediné existence může člověku udělat ze života peklo. Neměla by tedy být zapomětlivost všemi milována?
117. I omezená paměť, která v mysli pobízí vzestup myšlenek na pár událostí z tohoto života, může učinit život člověka zcela nešťastným. Už kvůli tomu by měla být zapomětlivost žádoucí.
Sádhu Óm: Dva výše uvedené verše Bhagavána nám radí, že je hloupostí se snažit něco zjistit o našich minulých zrodech. Trápení i potěšení jsou jen myšlenky, vyvěrající z kořenné já-myšlenky, která je bídou sama o sobě. A protože skutečné štěstí nemůže mít původ v bídě, tak zapomenutí na bolest a potěšení minulosti je samo o sobě blažeností.
(DG) Bhagaván: Měli byste vědět, že zahalení zapomněním (tirodhána), způsobujícím, že lidé zapomínají (události z minulých životů) je jen skutkem svrchovaného soucitu, který Íšvara projevuje vůči lidem.
Pokud tu tyto vzpomínky jsou, lidé nedosáhnou malaparika (zralého stavu, v němž jsou nečistoty mysli připraveny ke zničení) a životy lidí budou (těmito vzpomínkami – pozn. překl.) otřeseny a zničeny. (Padamalai, str. 291, v. 3 a 4)
Bhagaván: Nikdo nezná své předchozí zrody. Lidé zapomenou a tato zapomětlivost je prospěšná. I v tomto jediném životě jsme občas utrápeni tím, co se dříve přihodilo. Dokázali bychom tyto starosti unést, jestliže bychom věděli všechno o našich předchozích zrodech? Poznání našeho vlastního Já představuje poznání událostí minulých zrodů. Je-li poznáno Já, pak bude spatřeno, že tento a předchozí zrody jsou jen myslí a jejími tužbami. (Letters from Sri Ramanasramam, 21. 11. 1947)
