29. 11. 2020
Guru Váčaka Kovai, verše 110 - 112, Trojice prvotních entit (I)
Trojice prvotních entit (Bůh, svět a jedinec)
110. Pokud někdo až do úplného konce zkoumá – kdo je tato bytost, kdo jsem já? – zjistí, že on/ona neexistuje a odkryje se Šiva, jako svrchovaný prostor vědomí. Když jedinec – zřící, který s velkou touhou spatřoval svět – takto zmizí, je pak směšné přisuzovat skutečnost světu – tomu, co je viděno.
110. Pokud člověk důkladně zkoumá v Srdci – kdo je tato bytost? – sám zkoumající jedinec zjistí, že neexistuje, a tím dojde k odkrytí Šivy. Když zmizí vidoucí, který (svět) nadšeně pozoroval, bylo by naprostým bláznovstvím považovat svět za existující.
Sádhu Óm: Skutečnost vidoucího a viděného je jedna a tatáž – když se zjistí, že vidoucí (tj. jedinec) není skutečný, pak je jako neskutečné rozpoznáno i viděné. Pak bude odhaleno, že skutečnou podstatou Já (které bylo v této trojici dosud chápáno jako Bůh) je jedna jediná realita.
David Godman: Původní Muruganarův verš zněl: Pokud člověk pronikavě zkoumá – kdo je jedinec? – sám zkoumající jedinec zjistí, že neexistuje a dojde k odkrytí Šivy. Když zmizí vidoucí, který (svět) nadšeně pozoroval, protože vidoucí se stane představou, bylo by naprostým bláznovstvím považovat svět za existující.
Bhagaván zde udělal následující opravy: „pronikavě“ bylo nahrazeno za „důkladně“; výraz „svět jako skutečný“ byl změněn za „svět jako existující“ (v originále obou veršů je však uvedeno pouze slovo svět – pozn. překl.); bylo přidáno „v Srdci“ a došlo k odstranění výrazu „protože vidoucí se stane představou“.
111. Když (zkoumáním podle verše 110 – pozn. překl.) zmizí dvě prvotní entity (svět a jedinec), pak zůstává jen samotný zářící Šiva (Já). Taková je absolutní pravda. Jak by tedy mohl jedinec, který již zanikl, přemýšlet o Já jako o nedvojném bytí?
111. Když (zkoumáním podle verše 110 – pozn. překl.) zaniknou zbývající dvě entity (jedinec a svět), pak nepopiratelně existuje jen samotný Šiva. A je-li toto dokonalou pravdou, tak jak může někdo, jehož ego již odumřelo, uvažovat o pravdě jako o nedvojnosti?
Sádhu Óm: Protože se pravda o nedvojnosti (advaitě) nachází mimo dosah myšlení, tak Bhagaván Ramana říkal, že advaitu nemůžeme označit jako náboženství, protože mata (náboženství) je to, co je nacházeno mati – myslí. Viz také verše 933.
David Godman: V tomto verši je další korekce, provedená Bhagavánem. Muruganarův původní zápis poslední věty zněl: „…je možné popsat pravdu, když je ego dočista mrtvé?“
112. Říká-li se, že svět a jedinec jsou věční a skuteční, pak by to znamenalo nějakou vadu v celistvosti svrchovaného Pána. Nepřipouštíme-li, že by byl Pán neúplný a rozdělený, pak nemůžeme prohlašovat, že svět a jedinec jsou skuteční.
112. Jestliže by i ve stavu nejvyšší pravdy (paramartha) byli jedinec a svět stejně skuteční jako Bůh, pak by se boží podstata – úplná a naprosto celistvá – stala nedokonalou. Takovéto tvrzení tedy není správné. To bychom museli připustit, že Bůh podléhá omezení.
Sádhu Óm: Myšlenkové školy, jako je dvaita a višhišthadvaita, které tvrdí, že svět a jedinec jsou skuteční, musí připustit, že tímto ponižují Boha na částečnou realitu, jinak se musí vzdát svých dualistických názorů.
David Godman: Muruganar k tomuto verši ve své krátké vysvětlující poznámce uvádí: „Opravdu existující je jen Bůh – prvotní a dokonalá skutečnost.“ Logicky z toho vyplývá, že jedinec a svět nemohou být skuteční. Bhagaván zde říká, že nikdo nemůže tvrdit, že svět a Bůh jsou stejně skuteční jako Bůh, aniž by tím neumenšil dokonalost a úplnost Boha. Pokud někdo přisoudí skutečnost světu či jedinci, pak tím omezuje Boha, který je v podstatě neomezený.
Bhagaván tuto argumentační linku použil při výkladu, který 7. 4. 1946 zaznamenal Dévarádža Mudaliar v knize Day by Day with Bhagavan. Bhagaván zde mimochodem poznamenává, že pokud někdo přijme, že Bůh, svět i jedinec jsou skuteční: „…pak zbývající dvě entity (svět a jedinec) nevyhnutelně omezují skutečnost Boha.“
Citace z knihy Day by Day with Bhagavan: …Debata zahnula k nejrůznějším myšlenkových školám. Někdo říkal, že existuje jen jediná skutečnost. Další odpovídal, že tu jsou tři věčné entity – svět, jedinec a Bůh, nebo také pati, pasu a pasam (trojice základních entit duchovní školy Šaiva Siddhánty – Bůh, duše a svázanost, která poutá ke světu).
Bhagaván na to s humorem podotknul: „Vůbec není správné říkat, že stoupenci advaity či Šankarovy školy popírají existenci světa, nebo že o něm říkají, že je neskutečný. Na druhé straně svět je pro tyto stoupence více skutečný než pro ostatní. Jejich svět (svět stoupenců advaity) bude existovat vždy, zatímco svět ostatních škol bude mít svůj počátek, trvání a zánik, a jako takový nemůže být skutečný. Jen stoupenci advaity říkají, že svět není skutečný jako svět, ale je skutečný jako brahman. Vše je brahman. Neexistuje nic než brahman a svět jakožto brahman je skutečný. Stoupenci advaity tedy prohlašují, že dávají světu více skutečnosti nežli jiné školy. Například podle škol, které věří v trojici entit, je svět jen jednou třetinou skutečnosti, zatímco podle advaity je svět jakožto brahman skutečný, takže svět a skutečnost se neliší. Dokonce i Bohu či brahman tyto školy přisuzují jen třetinovou neomezenost. Zbývající dvě entity pak nevyhnutelně omezují skutečnost Boha. Takže když se o Šankarovi říká, že je májaávadí (tvůrce teorie o máji – iluzi), lze to odmítnout: ‚Šankara prohlašuje, že mája neexistuje. Ten, kdo existenci máji popírá a označuje ji jako mithja čili neexistenci, nemůže být nazýván májaávadí. Výrazem májaávadí by měli být správně nazýváni ti, kteří přisuzují existenci máji a říkají, že svět je jejím produktem. Ten, kdo popírá existenci Íšvary (Boha) se neoznačuje jako Íšvaraávadí (podporovatel teorie o existenci Íšvary). Tak se nazývá jen ten, kdo existenci Íšvary stvrzuje.‘“
Bhagaván pokračoval a dodal: „Samozřejmě, že to všechno jsou zbytečné debaty. Neberou konce. To správné, co se má udělat, je najít Já, o jehož existenci nikdo nepochybuje, a které jediné přetrvává, i když zmizí vše ostatní, jak je tomu během spánku. Pak se pozná, jestli zbývá nějaký prostor pro podobné debaty či spory.“
