19. 8. 2021
Guru Váčaka Kovai, verš 243, Džňána a vajrágja
Džňána a Vairágja
243. Džňána nastává se zjištěním, že viděný svět není odlišný od vidoucího. Vájragja je pevné přilnutí k Já a odmítání světa, na který se nezaujatě pohlíží jako na pouhou prázdnotu.
243. Když se nám už svět nejeví jako odlišný od vidoucího, jedná se o záři džňány. Vytěsnit sám sebe ze světa, na který se pohlíží jako na neexistující, čímž dojde konce pevný mentální úchop světa – to je vajrágja.
Sádhu Óm: Svět spatřují jak džňánin, tak i adžňánin. Džňánin jej však nespatřuje jako od sebe odlišný. Vidí-li tedy někdo svět od sebe odděleně, je to ádžňánin, který teprve provádí praxi. V takovém případě má člověk hledět na svět jako na iluzorní projevení, která je třeba zamítnout. Této praxi se říká vajrágja a k dosažení džňány je nezbytná. Viz také Kdo jsem já?.
