28. 3. 2021
Guru Váčaka Kovai, verš 177, Věrolomnost vůči Já
Věrolomnost vůči Já
177. Být oklamán a nemít sebepoznání a takto nazírat na všechny světy a bytosti jako na od sebe odlišné, to je věru veliká zrada vůči Já, které je prostorem vědomí, v jehož pohledu není nic než ono samo, a které v sobě vše absorbuje.
177. Já – tento nekonečný prostor, v němž je vše vědomím – ze sebe sama projevuje mnohé světy a bytosti, takže se zdají být mnohostí. Já tyto světy a bytosti udržuje a v sobě je pohlcuje. Nevědoucí lidé, zmateni zapomněním svého vlastního stavu Já, jsou skutečně uzurpátory Já.
Sádhu Óm: Vystoupení individuálního já (ega čili jedince) je důvodem, proč je Já viděno jako mnohost objektů. Vystoupení ega je proto pokládáno za zradu vůči Já, protože tímto vystoupením se zdánlivě ničí jednota Já.
David Godman: Nevědomí lidé zapomínají na svoji skutečnou podstatu, na Já. Za já považují svá těla a své vlastnictví mají za „mé“. To je čin násilného přisvojení si Já, jak je ve verši uvedeno.
