10. 6. 2023
Dopisy z Ramanášramu - 91 - Mája (iluze)
Dopis č. 91 z 9. 2. 1947
Tentýž stoupenec, který se ptal Bhagavána už včera, se jej dnes odpoledne znovu zeptal na iluzi, máju: „Svámí, celá nespočetná rozmanitost, která se lidské mysli jeví jako skutečná, je pouhou májou (iluzí), je to tak, že? Zmizí iluze, když pustíme z hlavy vše projevené?“
Bhagaván odpověděl: „Iluze se bude i nadále jevit iluzí, dokud bude trvat představa, že já a Íšvara jsme dvě rozdílné bytosti. Jakmile tato iluze zanikne a jedinec si uvědomí, že je Íšvarou, pak pochopí, že mája není něčím odděleným a různým od jeho vlastního Já. Íšvara existuje prost iluze, ovšem bez Íšvary iluze není.“
„Takže se iluze promění v čistý přelud? Je to tak?“ zeptal se stoupenec.
Ano,“ odpověděl Bhagaván, „je to tak. Když neexistuje individuální já, tak jak by si mohl člověk uvědomit Íšvaru? Dokud je tu iluze, není (uvědomění) Já. Jakmile si člověk uvědomí, čím je, tak už na něj nebudou mít zlé účinky iluze vliv. Říkejte tomu čistý přelud, nebo jak chcete. Tohle je podstata věci.“
Tématu se uchopil někdo další a zeptal se: „Říká se, že člověk podléhá zlým účinkům iluze, jako je například omezení vidění a poznání, zatímco Íšvara má všepronikající pohled a neomezené vědění, a ještě další podobné charakteristické rysy. Také se říká, že se člověk a Íšvara sloučí v jedno, pokud se člověk svého omezeného vidění a poznání zbaví. Člověk pak získá charakteristiky Íšvary. Ale neměl by se i Íšvara zbavit svých ojedinělých vlastností jako je vševědoucnost a všepronikající zrak? Vždyť to je taky iluze, nebo ne?“
„Tohle jsou vaše starosti? Zbavte se nejprve svého omezeného vidění a dalších podobných vlastností a pak bude dost času se zabývat všepronikajícím zrakem Íšvary a jeho vševědoucností. Zbavte se nejdříve vašeho omezeného poznání. Proč se staráte o Íšvaru? Starejte se o sebe. Je na tom snad Íšvara hůře než my? Proč se zajímáte, jestli má Íšvara všepronikající zrak a vševědoucnost, nebo nemá? Když se postaráme o sebe, tak je to rozhodně to pravé.“
Stoupenec se ptal dál: „V prvé řadě přeci musíme najít gurua, který nám dá vhodnou praxi, s jejíž pomocí se gun (omezení) zbavíme. Nebo snad ne?“
„Pokud máme opravdový úmysl zbavit se (omezujících) vlastností, cožpak potom gurua nenajdeme? V prvé řadě musíme mít touhu se jich zbavit. Jakmile tuto touhu máme, guru přijde. Guru nás hledá a nějak to zařídí, že nás k sobě přitáhne. Guru bude vždy ve střehu a bude na nás dohlížet. Jako guru se nám projeví samotný Íšvara. Kdo jiný se dokáže postarat o vše potřebné pro své děti nežli jejich otec? Je vždy s námi, obklopuje nás. Chrání nás, jako pták chrání pod křídly svá vejce. Musíme však v něj věřit z celého srdce,“ řekl Bhagaván.
Stoupenec Šankaramma, který má obvykle strach se Bhagavána na něco zeptat, po vyslechnutí těchto slov tiše pronesl: „Ale svámidží. Pro sádhanu je přeci třeba pokynů (upadéša) gurua. Nebo snad ne?“
Bhagaván odpověděl: „Ach, takhle je to? Ale upadéša je poskytována každý den. Kdo ji potřebují, ti ji dostanou.“
Další z přítomných se zeptal: „Bhagaván nám však musí požehnat, abychom ponaučení přijali. Taková je naše modlitba.“
„Požehnání je tu stále,“ zakončil Bhagaván.
