31. 3. 2023
Dopisy z Ramanášramu - 88 - Spánek a skutečný stav
Dopis č. 88 ze 4. 2. 1947
Kdosi dnes ráno podal Bhagavánovi útržek papíru s napsanou otázkou. Smysl dotazu byl následující: „Co se stane s tímto světem, když spíme? V jakém stavu se nachází džňánin, když spí?“
Bhagaván s překvapením odpověděl: „Ale podívejme! Tohle vás zajímá? Chcete vědět, co se stane s vaším tělem a v jakém stavu jste, když spíte?
Během spánku zapomenete, že je tu tělo. Že je tady, že leží na matraci a že spí. Vy se zatím kdesi potulujete a něco děláte. Že tu jste, si uvědomíte, až když se vzbudíte. Vy však stále existuje. Existujete během spánku stejně, jako když bdíte. Když spíte, vaše tělo žije bez jakékoli aktivity. Je netečné. Proto během stavu spánku nejste tělem. K čemu jste tedy během spánku připoután? Musí existovat něco, co je oporou usnutí a probuzení. Lehnete si s tím, že chcete usnout. Ale začnete snít. Pak spíte (spánkem beze snů) se slastným vědomím ničeho. Je to nesmírně blažený spánek. Tedy připouštíte, že jste v tomto stavu (spánku beze snů) existovali. A přesto říkáte, že si v něm nejste ničeho vědom. Říkáte, že nevíte, co je skutečné. Co je však neskutečné a prchavé, o tom prohlašujete, že to poznáváte. Vpravdě však poznáváte to, co je skutečné. Všechny ty prchavé záležitosti – nechte je přijít a odejít – nebudou se vás dotýkat. Sebe neznáte, ale ptáte se, jak je to se světem? Co zažívá džňánin, když spí? Jestliže nejdříve poznáte, co se stalo s vámi, záležitost světa se vyjasní sama od sebe.
Ptáte se, jak je to s džňániny. Za jakýchkoli okolností a v každém stavu jsou stále stejní, protože znají skutečnost, pravdu. Během dne, když jí, chodí a po celý zbytek dne jsou džňáninové činní jen pro druhé. Sami pro sebe nic nečiní. Už jsem vám mnohokrát vyprávěl, že tak jako existují lidé, jejichž profesí je truchlit za peníze, tak i džňáninové jsou s odpoutaností činní pro druhé, aniž by tím byli ovlivněni.“
Do promluvy se vmísil další stoupenec a zeptal se: „Svámí, říkáte, že skutečný stav musí být poznán a k jeho uvědomění, že je nutná meditace. Co je meditace?“
„Meditace je brahman,“ odpověděl Bhagaván. Pak pokračoval: „Říká se, že abychom zlikvidovali zlo, stvořené myslí, musíme si osvojit určitou ništa (duchovní praxi) a na jejím základě pak meditovat. Když tak činíte, ono zlo se rozplyne. A po jeho rozplynutí se meditace samo od sebe ustálí jakožto brahman. Tapas označuje to samé. Když se ptáte, jak se zbavit všech vásán, řekne se vám: ‚Provádějte tapas.‘ Jaká je však odměna za tapas? Tvrdíte se, že tapas sám je odměnou. Tapas znamená svarúpu (uvědomění Já). To, co je skutečné, je svarúpa, je to átman, svrchované bytí, je to brahman. Je to vše. Samozřejmě že omezen jazykem musíte říci ‚Dělám meditaci‘, ale pochyby nevyvstanou, když poznáte, co je to, co skutečně medituje.“
Stejná myšlenka je vyjádřena v Bhagavánově Upadéša Sáram, verš 30: „Skvostným tapasem je uvědomění toho, co zbyde, když zmizí veškerá stopa po já. Tak pěje Ramana.“
