29. 2. 2020
Dopisy z Ramanášramu - 5 - Na Skandášramu
25. 11. 1945
Zítra je významný den, spojený s Bhagavánem, který se svými stoupenci vystoupá na Skandášram, světit zde svátek. Všichni stoupenci, muži i ženy, žijící v ášramu a jeho okolí, tím byli zaměstnáni a nadělali kolem cesty spoustu cavyků. Leč Bhagaván seděl jako vždy; důstojný, tichý a bezstarostný. Když ho všichni požádají, aby šel, půjde. Když řeknou, aby nechodil, nezúčastní se. Je v tom něco, proč by se znepokojoval nebo si dělal starosti? Kamandalu (nádoba na vodu), kara (hůl), kaupína (bederní rouška) a ručník, přehozený přes sebe, to jsou všechny jeho věci. V okamžiku, kdy si pomyslí, že by měl něco dostat, objeví se to. Šankaračárja tyto mudrce charakterizoval jako: kaupínavantah khalu bhagyavantah – opravdu bohatý je ten, kdo nosí jen bederní roušku. Tento ášram, jeho záměr, stoupenci a jejich osobní majetek je vše jako divadelní hra zrežírovaná ku prospěchu ostatních, ale je to vše potřebné i pro Bhagavána? Dlí v našem středu kvůli svému překypujícímu milosrdenství. To ho váže sem dolů. Nemohl by jen svým pouhým přáním volně odejít a překročit oceán sansáry (kolotoče zrodů a úmrtí v projeveném světě – pozn. překl.)? Uvědom si, že jeho přebývání s námi je naše mimořádné štěstí.
O zítřejších událostech ti opět napíši.
