29. 7. 2020
Dopisy z Ramanášramu - 27 - Chuť lásky
Když jsem ti včera psala, jak Bhagaván pojídal praženou kukuřici s vařenou rýží, vzpomněla jsem si na další příhodu. Jídlo z kuchyně Éčammál nikdy za moc nestálo. Zelenina a koření nebylo ve správném poměru. Bhagavánovi více chutnala její oddanost než její pokrmy, ale nikdy si nestěžoval. Příležitostně na to však někdo narážel a když Bhagaván krájel brzy ráno v kuchyni zeleninu, padlo o tom někdy pár slov. Bhagaván na připomínky opakovaně odpovídal: „Co mám na to říct? Když vám to jídlo nechutná, nemusíte ho jíst. Myslím, že docela ujde, tak ho budu jíst i nadále.“
21. 1. 1946
Když jsem ti včera psala, jak Bhagaván pojídal praženou kukuřici s vařenou rýží, vzpomněla jsem si na další příhodu. Jídlo z kuchyně Éčammál nikdy za moc nestálo. Zelenina a koření nebylo ve správném poměru. Bhagavánovi více chutnala její oddanost než její pokrmy, ale nikdy si nestěžoval. Příležitostně na to však někdo narážel a když Bhagaván krájel brzy ráno v kuchyni zeleninu, padlo o tom někdy pár slov. Bhagaván na připomínky opakovaně odpovídal: „Co mám na to říct? Když vám to jídlo nechutná, nemusíte ho jíst. Myslím, že docela ujde, tak ho budu jíst i nadále.“
Před nějakou dobou posílala Éčammál jídlo po někom jiném. Trvalo to asi týden, nebo deset dnů. Byla zřejmě mimo město, nebo jí nebylo dobře. Jednoho dne kuchaři zapomněli její přinesené jídlo naservírovat, když mezitím nanosili všechno další jídlo, uvařené v ášramu. Bhagaván obvykle pokynul ostatním, aby začali jíst a sám se také dal do jídla. Ten den však tiše seděl, levou ruku měl pod bradou a pravou položenou na listu (používaném jako talíř – pozn. překl.) Lidé, sedící vepředu a kuchyňský personál na sebe začali pokukovat, špitat si a zajímat se, co je možnou příčinou. Najednou si vzpomněli, že nenaservírovali jídlo přinesené od Éčammál, a jakmile se tak stalo s omluvou: „Och, zapomněli jsme,“ pokynul Bhagaván ostatním jako obvykle, aby se dali do jídla a sám také začal jíst.
Bhagaván si obvykle víc pochutnal na nepražených burácích, které mu nabídl oddaný stoupenec, než na silně kořeněných sladkostech a moučnících, které dostal od bohatých lidí. Stejně jako Pán Krišna jedl s chutí rozmačkanou rýží, kterou mu daroval Kuchela.
