18. 7. 2020
Dopisy z Ramanášramu - 26 - Léčení neléčení
Doktoři jednou Bhagavánovým sloužícím nařídili, aby mu přidávali do jídla vitamíny, a ulevili mu tím od revmatické bolesti v nohou. Sloužící se podle toho zařídili, a kromě toho mu začali mazat nohy nějakou speciální mastičkou. Snažili se nejlépe, jak jen mohli. Bhagaván jim s humorem říkal: „Řekněme, že do vašeho domu přijde nějaký host. Když jste vůči němu lhostejní, brzy odejde. Ale když jste k němu mimořádně uctiví a nesmírně pozorní, pak neodejde nikdy. Tak je to s nemocí. Když se o nemoc staráte právě tak, jak to nyní děláte, tak proč by měla zmizet? Když si jí nevšímáte, sama zmizí.“
20. 1. 1946
Doktoři jednou Bhagavánovým sloužícím nařídili, aby mu přidávali do jídla vitamíny, a ulevili mu tím od revmatické bolesti v nohou. Sloužící se podle toho zařídili, a kromě toho mu začali mazat nohy nějakou speciální mastičkou. Snažili se nejlépe, jak jen mohli. Bhagaván jim s humorem říkal: „Řekněme, že do vašeho domu přijde nějaký host. Když jste vůči němu lhostejní, brzy odejde. Ale když jste k němu mimořádně uctiví a nesmírně pozorní, pak neodejde nikdy. Tak je to s nemocí. Když se o nemoc staráte právě tak, jak to nyní děláte, tak proč by měla zmizet? Když si jí nevšímáte, sama zmizí.“
Před nějakou dobou si jeden mladý muž založil jakousi živnost – bylo to asi 1,5 km od ášramu, na okružní cestě kolem Arunáčaly – když tvrdil, že s pomocí vibhúti (posvátného popela) vyléčí nemoci. Takové věci lidi vždycky poblázní. Všichni nemocní se tam hrnuli v zástupech, aby spatřili Vibhútí Svámího a cestou tam chodili přes náš ášram. „Co je tamto za ášram?“ říkali si. Nečekalo je však žádné vibhútí, žádné magické amulety! Získali daršan (božský pohled) Bhagavána a šli pryč. Když se jich do haly nahrnuly zástupy a nějaký sloužící zrovna masíroval nohy Bhagavána léčivým olejem, Bhagaván k tomu napůl žertem říkal: „Skvělé, jako na zavolanou. Když mě ti lidé teď vidí, měli by si říci: ‚Tenhle svámí trpí bolestmi nohou a ostatní mu je musí masírovat. Jak by dokázal pomoci nám?‘ a zmizí, aniž by se sem vraceli. To se hodí.“
Před čtyřmi dny Bhagaván zavolal všechny doktory a ukazoval jim zprávu, kterou si přečetl v novinách. Týkala se nějakého člověka, který zemřel následkem přílišného množství vitamínových injekcí a doplňků. Druhý den se ta zpráva objevila i v dalších novinách. Bhagaván jim to opět ukazoval a podoben poslušnému dítěti říká: „Poslední dva roky mi dávali hodně vitamínů s tím, že je to prospěšné mému tělu. Nestačilo jim to, zkoušeli mi tedy dávat i injekce. Podívejte, co se stalo tomu člověku, o němž se píše v novinách!“
Tvrdí se, že velký jogín si užívá blaženosti, jako kdyby byl malý kluk, nebo blázen. Zná vše, ale chová se, jako by nevěděl nic. Když by si přál, nedokázal by se Bhagaván vyléčit ze všech nemocí? Nemůže vyléčit sám sebe? Nechává to na druhých. Je to proto, že nikdy nepohlíží na tělo jako na své vlastní.
Před dvěma, třemi lety měl Bhagaván žloutenku. Nemohl jíst a k jídlu měl veliký odpor. Týden, nebo deset dnů, jedl jen praženou kukuřici apod. Jenže Ečammál a Mudaliar Pati se zařekly, že nebudou jíst, dokud si Bhagaván nevezme alespoň trochu z jídla, které mu uvařily. Proto si Bhagaván vzal pár zrníček rýže z jídla, které obě ženy přinesly, smíchal je s praženou kukuřicí a nějak to spolykal, takže dostál jejich prosbě. Bhagaván nemá žádné hranice, pokud jde o shovívavost a ohledy na city jeho stoupenců a nezáleží přitom na okolnostech. Nepřipustí, aby byli druzí lidé nějakým způsobem dotčeni či zarmouceni.
Hned několik doktorů dávalo Bhagavánovi léky, aby jeho žloutenku vyléčili. Bhagaván si bral léky proto, aby je uspokojil, stejně jako v případě Ečammál a Mudaliar Pati pojedl jejich jídlo. Tak se vzájemně vyrušily dobré účinky léků a špatné účinky nedietního jídla. Uběhly měsíce a žloutenka nezmizela. Z Madrásu byl zavolán věhlasný doktor. Výsledek byl stejný. Jakmile to ten doktor vzdal, když byly bez úspěchu vyzkoušeny všechny osvědčené léky, Bhagaván se sám vyléčil ze žloutenky v jediném okamžiku s využitím sušeného zázvoru, pippalu a dalších ajurvédských bylinek.
Nikdo ať si netroufá prosit Bhagavána o uzdravení!
